Florbal je kolektivní, halový sport. Hraje se na hřišti o rozměrech 40×20 metrů, s lehkým dutým plastovým míčkem a florbalovými holemi, takzvanými „florbalkami“. Cílem hry je vstřelit protivníkovi gól, v čemž má hráči v poli zabránit brankář. Brankáři žádnou hůl nepoužívají, chytají vlastním tělem.
Florbal jako takový se „vyvinul“ ve Švédsku, kde v 70. letech 20. století začal získávat velikou popularitu a oblibu, což brzy přispělo k založení několika poloprofesionálních lig. S rozvíjením florbalu i v okolních státech však začala vznikat i jiná, upravená pravidla. Například ve Švýcarských ligách mohli brankáři používat brankářskou hůl. V roce 1986 došlo k absolutnímu sjednocení pravidel, spolu se vznikem Mezinárodní florbalové federace.
V současnosti florbal stále kraluje v místě jeho vzniku. Švédsko zcela jednoznačně udává směr vývoje dnešního florbalu, a má 
nejvíce registrovaných florbalistů na světě. Česká florbalová unie však také příliš nezaostává, umístila se na skvělém třetím místě, ihned za druhými Finy, a před čtvrtými Švýcary.
V roce 2008 obdržel florbal uznání Mezinárodního olympijského výboru, a od této chvíle mohla Mezinárodní florbalová federace usilovat o zařazení florbalového turnaje na program olympijských her. Pro zařazení na program Olympijských her nejsou stanoveny konkrétní podmínky, ale pro úspěšnou snahu musí florbal ještě výrazně rozšířit počet členských zemí v asociaci IFF.
Z hlediska hry je florbal velice vyspělou, aktivní hrou, která vás jednoduše chytne za pačesy, a již nepustí. S převážně malými náklady (v amatérských ligách obvykle stačí florbalová hůl), se můžete pustit do perfektní zábavy, aktivně posilující nejen nohy, ale většinu tělového svalstva.
Nejnovější komentáře